Projev na 1. předvolebním mítinku na volby 2006 na Václaváku dne 18.6.2002 Vážení našinci, dovolte mi, abych Vás přivítal na prvním předvolebním mítinku Balbínovy poetické strany. Některým z Vám by se mohlo zdát, že výsledky naší strany v právě ukončených volbách nás neopravňují k přílišnému optimismu. Koho však ano. Pravdou je, že i my po prvním […]
Projev na 1. předvolebním mítinku na volby 2006 na Václaváku dne 18.6.2002
Vážení našinci, dovolte mi, abych Vás přivítal na prvním předvolebním mítinku Balbínovy poetické strany.
Některým z Vám by se mohlo zdát, že výsledky naší strany v právě ukončených volbách nás neopravňují k přílišnému optimismu. Koho však ano.
Pravdou je, že i my po prvním zveřejnění výsledků jsme pocítili lehký závan smutku. Náš geniální guvernér, když zjistil, že se musí rozloučit s tolik očekávanou imunitou, nabídl dokonce svoji rezignaci. Naše stanovy však určují, že jeho funkce je doživotní a my je přece nebudeme účelově měnit, a to ani za cenu nejvyšší. Jako jediný způsob rezignace pro našeho geniálního guvernéra je totiž zastřelit se. Bohudík nedisponujeme žádnými vhodnými nástroji, a tak k reziganci nedošlo. A dobře tak.
Po následném zhodnocení všech názorů právoplatných voličů jsme totiž neomylně zjistili, že naše Balbínova poetická strana v následujících volbách utrpěla s 42,19 % drtivé vítězství. Ano, vítězství bylo tak drtivé, že jsme ho takové ve své neobyčejné skromnosti ani nečekali.
Toto vítězství nás však do budoucna nesmírně zavazuje.
Uvědomujeme si, že nemůžeme být plně spokojeni s naší předvolební kampaní.
Především se stala chyba v tom, že díky našemu neovladatelnému chtíči po maximálním zisku, jsme se zaregistrovali pouze ve třech volebních obvodech. Pravda, ušetřili jsme sice 165.000,- korun, ale o kolik jsme
přišli, darmo počítat.
Peníze však nejsou důležité. Důležitější je, že jsme nechali naše voliče na holičkách. Naši bezradní příznivci pak, než aby dali hlas konkurenčním rádobystranám, rozhodli se raději volby pro jednou vynechat. Někteří sice sedli do svých aut a vydali se ku Praze, ale skončili v kolonách před naší matičkou stověžatou, neboť tu si na volby pronajala strana občanských demokratů, kteří pro klidný průběh voleb nestrpěli v ní nikoho s odlišnými názory.
Omlouváme se tímto všem našim příznivcům, kterým jsme ve své hamižnosti zabránili říci svůj názor.
Nezoufejte však našinci, život je dlouhý a vyjádřit svůj názor jednou za čtyři roky stačí. Hlavně aby to nebylo jednou za let čtyřicet.
Další chybou v naší volební kampani bylo její opožděné zahájení a tím pádem nedostatečný rozsev našich geniálních vpravdě revolučních hypotéz.
Ale jak vidíte, našinci, na rozdíl od jiných jsme se poučili z krizového vývoje a naši volební kampaň pro následující volby jsme rozjeli už nyní.
A tak jako vždy po volbách ostatní už myslí na sebe, rozebírají si funkce a matně si vzpomínají, že nějaký volič vůbec existuje, my jsme tady, myslíme na Vás a budeme s Vámi až do dalších vítězných parlamentních voleb.
A tak nechť již brzy platí naše volební motto:“Ať Čechy celé jsou takřka jediným velkým útulkem a hostincem, kde netoliko na několik málo dní nýbrž po celý život výborně lze se chovati v rozkoších a bohatství.“ A k tomu dám s pidlou v zádech dopomáhej bůh.