JAROSLAV HUTKA – volební prohlášení č. 1 (14. dubna 2002)

Sice jsem ke své kandidatuře do českého parlamentu přišel jako slepý k houslím, ale jelikož kandiduji za poetiku a ne za politiku, má to smysl. Jak učí taoismus: Moc má ten, který o ni neusiluje. Z české zkušenosti bych k tomu ještě dodal, že jsou skutečně směšné všechny ty slabosti, které moc přináší.
Balbínova poetická strana, za kterou kandiduji, má heslo: Svým kandidátům dáváme důvěru, nikoliv direktivy. Děkuji za důvěru.
Hlas každého, kdo mne bude volit, propadne. Ale letos propadnou všechny hlasy, neboť není koho volit, či přesněji, je to úplně jedno. Červnový volební urnový háj je smutný a odpudivý. Ať dáte hlas komukoliv, naloží s ním stejně jakkoliv. Možná pravice zase vytvoří levicovou opoziční vládu nebo levice pravicovou, lidovci se určitě zase pokusí o politický parazitizmus kdekoliv a Rumlovi sirotci budou dále propadat depresím z toho, že ještě nepřišli na to, kam vlastně patří. Ale všichni budou chtít moc, protože si už život bez ní neumějí představit. A komunisti se nám všem budou zase jen smát. A těchto pět stran (jiné se do parlamentu nedostanou), bude letos jednohlasně velmi vlasteneckých.
Takže když dáte hlas mně, nic se na budoucích pořádcích nezmění, pouze si nebudete při pohledu na jakoukoliv novou vládu připadat tak blbě, protože jste přece jen dali hlas svobodomyslnému člověku. I mně samotnému to vyřešilo onen trapný problém, koho volit. Nechám si udělat fotografii, jak házím hlas do urny. Konečně zažiju omamný pocit politiků všech zemí, jak krásné je volit sám sebe.
Asi bych zde neměl uvádět, že moje žena mi včera řekla, že mě rozhodně volit nebude. Pokusím se ji svou volební kampaní přesvědčit, že by měla. V dalších prohlášeních budu informovat, jak se moje kandidatura na domácím poli vyvíjí.
Jaroslav Hutka – kandidát do PSP ČR za Balbínovu poetickou stranu.