JAROSLAV HUTKA – volební prohlášení č. 4

21. dubna 2002
Jelikož kandiduji do českého parlamentu poprvé, trpím zbytečně netaktickou skromností. Jsem přece vyvolený k tomu, abych byl zvolený, nejsem žádný vůl, kterého nikdo nevolí, to by si volič nedovolil, i kdyby mu bylo nevolno. Volám voliče k volbám. Nechci tím vůbec svévolně naznačovat, že ten, kdo jde volit jde za vola, ale uvolněná politická vůle halt po voliči volá. Ale jít hned za volitelného, a tím udělat z voliče vola, to bych svou volební kandidaturu odvolal a Balbínova poetická strana by to nesla s nevolí.
Stát se volencem a pak voleným sice s volem nijak nesouvisí, ale být zvolen už ano. Zdůrazňuji a upozorňuji, že to se mne netýká, já nemohu být zvolen, ze mne žádným lidovým hlasováním, jakkoliv svolným a povolným, nikdo už většího vola neudělá. Takže vám voličům, s pohledem neochvějně volsky upřeným do kamery říkám: Volte jen mě a ty ostatní nevolte, protože jsou volové a stejně zvoleni budou. Viz Wall street.
Vola už ale zvolit nejde. Je takový od přírody a dostává se automaticky na volitelná místa, aniž by ho volba nevalného voliče odvolila. Zvolit lze jen něco, co původně volem nebylo. To je můj případ. Byl jsem dosud slušným člověkem, nikdo mě nevolil a tak jsem si ze sebe nenechal dělat vola. V těchto volbách má tedy volič první volnost mě zvolit. Ale ať bych si to přál a volítal voliče všechny, volové z Balbínovy poetické strany si dovolili obsadit jen tři volební okrsky. Tam sice můžu být volem podle vůle, ale zvolit mě se nakonec nepodaří i přes potřebnou voličskou vůli a volnost.
“Vole,” řekla mi moje žena s láskou, “tebe skutečně už víc zvolit nejde.” Ale jít za volebního vola, kterého ani jeho vyvolená manželka nevolí, je volky nevolky volovina. Narodil jsem se ve znamení Býka, a ne Vola.
Otázka do volební ankety: O co přichází býk zvolením?
Jaroslav Hutka – kandidát do PSP ČR za Balbínovu poetickou stranu.