JAROSLAV HUTKA – volební prohlášení č. 5

5. května 2002
Bohatství života a chudoba české politiky je kontrast tak závratný, že člověk už na politiku nemyslí a snaží se jen žít. Jenže jsou tu zase ty volby. To nezadatelné právo zvolit zase to, co tu bylo a pořád bude. Vlastenecký blbákov plný nadutých úředníků a chamtivých politiků. Ale je zde přes všechna desetiletí a režimy také ona česká rozhlasová půlnoční otázka: Kde domov můj? Otázka posměšná a provokativní, která čeká už více než sto padesát let na odpověď. Úspěch zatím tato otázka zaznamenala jen v německém překladu. To když se v květnu v roce 1945 rudí gardiské zeptali: Wer ist ihr heim? A tři a půl milionů Sudeťáků pochopilo, vzalo si svých pětadvacet kilo na záda a šlo naznačeným směrem. Je pravda, že nedošli všichni, ale alespoň věděli kam. My jsme obydleli jazykově vyčištěné pohraničí, ale ona trapná otázka zůstala. Alespoň nám starším, co jsme ale už němčinu nezažili.
Ale ti mladí, co už nezažili ani ruštinu, začínájí mít odpověď jasnou: Kdekoliv, ale hlavně ne tady. Rodiny nezakládají, děti nerodí a odcházejí. Česko vymírá. Ale co taky v Česku, když máš život před sebou? A český, zcela imunní parlament, ještě v předvolební vystrašenosti jednohlasně potvrdil, že zde opravdu neplatí spravedlnost, ale Benešovy dekrety. A že s nimi musíme být přijati i mezi normální lidi, tvrdí vzrušeně Profesor neviditelné ruky trhu.
“A to chceš vydat jako volební projev?”, zeptala se moje žena, když opravila všechny hrubky v prvních dvou odstavcích.
“Samozřejmě. Neoslovuji blbce, ale české voliče.”
“A ti ostatní oslovují koho?” zeptala se jedovatě.
“No přece ty, které neoslovuji já,” odpověděl jsem chytře.
“A koho je v Česku víc?” pokračovala zákeřně.
“No, to se pozná přece až po volbách, ne? Ty mě snad volit budeš?” zaútočil jsem.
“Jako abych náhodou nešla za blbce?” opáčila neloajálně. Tohle na ženských nesnáším. Člověk jim vysvětlí, jak to všechno je, a oni se pak tváří, že by mohli mít na to ještě svůj vlastní názor.
Jaroslav Hutka – kandidát do PSP ČR za Balbínovu poetickou stranu.