Zákon o volbách do EP v §22 bodě 2 stanoví : „Ke kandidátní listině musí být přiložen doklad o státním občanství kandidáta…“ Ministerstvo vnitra sděluje: „Ke kandidátní listině politické strany BPS byla přiložena jako doklad o státním občanství kandidáta č.2 (Eugena Brikciuse) Listina o udělení státního občanství ze dne 5.2.1992 vydaná Ministerstvem vnitra pod č.j. […]
Zákon o volbách do EP v §22 bodě 2 stanoví :
„Ke kandidátní listině musí být přiložen doklad o státním občanství kandidáta…“
Ministerstvo vnitra sděluje:
„Ke kandidátní listině politické strany BPS byla přiložena jako doklad o státním občanství kandidáta č.2 (Eugena Brikciuse) Listina o udělení státního občanství ze dne 5.2.1992 vydaná Ministerstvem vnitra pod č.j. VSC/2-53/557/92-47; z uvedeného vyplývá, že jmenovanému bylo uděleno státní občanství České republiky … tento doklad o udělení státního občanství však „nelze považovat za doklad o státním občanství.“
Jmenovaný kandidát proto nebude uveden na hlasovacím lístku Balbínovy poetické strany…
Hloupý člověk míní a moudrý úředník mění. A aby také ne. Úředník přece musí koukat dál než zákonodárce, či prostý občan. Výkladu je nám třeba. Co kdyby se nám do voleb chtělo ze světa vetřít nějaké podivné individuum. Myslíte, že je to nemožné? Nic není u nás nemožné. Podivné individuum si žádá podivný výklad. Ale vždyť jde o banální a lehce napravitelný „nedostatek“, pomyslel by si občan. A má pravdu. I když je jenom občan. Zvláště, když jsme jako strana byli vyzváni na vývěsce Ministerstva vnitra k nápravě. V našem zájmu je prý vývěsku si kontrolovat, sdělila nám ochotná pracovnice ministerstva. Ano, jistě, samozřejmě, nezlobte se, že jsme Vás obtěžovali, víckrát už to neuděláme. V politice se člověk prostě musí stále něčemu učit. Je to tak samozřejmé a jednoduché. Všichni jsme přece z Prahy. Proto stačí denně dokráčet k vývěsce na ministerstvu a osobně se přesvědčit, zda již úředník vyvěsil, či ještě ne. Možná, že stejně jednoduché by bylo, kdyby nám toto upozornění o „závadách“ zaslali zároveň s vyvěšením. Ale ne, to už člověk příliš myslí jako člověk. Chceš-li dělat politiku, musíš myslet politicky. Důležité je, že jsme se vše dozvěděli, byť až ke konci lhůty, která umožňovala opravu. Netřeba však úřednictvo z čehokoli osočovat, neboť závada byla v podstatě opravdu banální. Jenže banální věci někdy tak banální nejsou, jak banálně vypadají. Osvědčení o státním občanství, jako jeden z přijatelných dokladů, sice vydávají na matrice a tudíž si občan pomyslí:sláva, je vyhráno,ale ne tak občan Brikcius. Ne, že by se nemohl radovat, či si na matriku zaskočit, tak panské choutky nemá a úředníkům se nevyhýbá, ale problémek se u něj přece jenom našel. Malý, maličký, ale byl. Vydat potvrzení na místně příslušné matrice není občane problém, ale nejdříve si musíte dojít pro potvrzení na matriku v místě, kde jste bydlel před nuceným opuštěním republiky. Někomu by to mohlo připadat zbytečné, ale občanu Brikciusovi to nevadí, občan Brikcius je zvyklý, občan Brikcius rád poznává nové tváře. Ale občan Brikcius je zřejmě problémový občan a problémový občan má občas problémy a tak i na tomto jinak bezproblémovém úřadě občanu Brikciusovi nastal problém. „Občane?!, ale vy nemáte všechny potřebné doklady. Vám neřekli, co vše si máte přinést?“ „Neřekli. Nevadí. Děkuji uctivě. Nezlobte se. Jen nerad jsem zdržoval. Samozřejmě. Rád si pro ně skočím a hned jsem zpátky.“ Co řekl, to dodržel a po nezbytném úřednickém kolotoči, bylo problémovému občanu Brikciusovi oznámeno, že problém byl sice bezproblémově vyřešen, leč právě skončily úřední hodiny a nastal tudíž problém. „Problém vyřešíme, občane, jsme tu přece od toho“, dostalo se občanu Brikciusovi poučení a dobrá rada, že není třeba věšet hlavu, neboť již opět v pondělí jsou na úřadech občanům zcela k dispozici. To už však český občan Evžen Brikcius měl hlavu dávno svěšenou (byť nemusel, neboť je i občanem rakouským ), neboť jenom on věděl, že má další problém. Celý příští týden bude nedosažitelný kvůli svým problémům. Jen Bůh a občan Brikcius vědí, jak rád by tyto problémy vyměnil za chvilku na českých úřadech. Leč nebylo mu to dopřáno a jinak ochotnému úředníku bylo problém cokoliv vysvětlovat za situace, kdy se občana Brikciuse snažil vytlačit ze své kanceláře, aby si mohl v poslední půlhodince pracovní doby vyřešit svůj osobní problém s jinak svědomitou spoluúřednicí. Co naplat. Problém jako problém a když padla, tak padla, ať je to Brikcius nebo kdokoliv jiný. Za 14 platů se přece nikdo nepřetrhne.
A tak se stalo, že český občan Evžen Brikcius, na rozdíl od jiných Čechů, byl vyškrtnut z kandidátky, neb nedodal ten správný doklad o svém občanství.
Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu. Evropo jásej, máš se na co těšit. A český občan Evžen Brikcius? Ten ať si příště s velkou slávou kandiduje jako rakouský občan kdesi ve Vídni. Pokud ovšem donese ten správný doklad. To už ale nebude náš problém,ne?
Petr Borka
pokladník strany