Mladým reportérům „balbínova hlasu“ se podařilo v minulých dnech pořídit unikátní záznam z neveřejné schůze jedné parlamentní strany. Jelikož připravujeme pro naše čtenáře atraktivní soutěž „O Balbínovu bystu“ budou pilotní otázky této soutěže následující: Jakou barvu měla uniforma příslušníka této demokratické parlamentní strany a jak si říkali její majitelé? (Zápis z neveřejné schůze v Muzeu dělnického hnutí): Ředitelka […]
Mladým reportérům „balbínova hlasu“ se podařilo v minulých dnech pořídit unikátní záznam z neveřejné schůze jedné parlamentní strany. Jelikož připravujeme pro naše čtenáře atraktivní soutěž „O Balbínovu bystu“ budou pilotní otázky této soutěže následující: Jakou barvu měla uniforma příslušníka této demokratické parlamentní strany a jak si říkali její majitelé?
(Zápis z neveřejné schůze v Muzeu dělnického hnutí):
Ředitelka muzea (dále Ř): Soudruzi, vítám Vás na naší ilegální schůzi, kvůli které jsem se hodila marod. Připravila jsem pro vás pravou ruskou vodku a soudruzi z korejského vyslanectví nám posílají žen šen abychom jim dlouho vydrželi. (smích) a to by nebyl Castro (vytahuje hrst doutníků) aby nám něco neposlal…
(Soudruh G. sedící, spolu s ostatními v replice pracovny V. I. Lenina, za mohutným stolem, s chápavým, ale netrpělivým gestem ji přeruší)
G: Soudruzi, jde nám především o mír. To co se dnes proti Iráku chystá je možno přirovnat k útoku na Etiopii.
R: SAR Mirku! SAR! Tehdy v 56 roce se spojené síly britsko-francouzsko-izraelských imperialistů rozhodli zaútočit na Suezských průplav, známý již v době uvedení Verdiho opery…
D: K věci mudrlante k věci… V prognostickém ústavu nám Becher vždycky zdůrazňoval, že máme za každé okolnosti mluvit k věci…
F: Já bych mu nevěřil. Víš co nám říkal profesor na naší poslední schůzce.. .
G: Soudruzi, nejsme tady dnes kvůli nějakým kokotům, ale kvůli arabským přátelům. Je třeba jim pomoci v boji s imperialismem. Musíme povzbudit mírové hnutí ve všech pokrokových zemích a na Slovensku. Musíme vystoupit aktivně proti zločincům a jejich pomahačům…
R: Připravil jsem již text několika plakátů a manifest pro pokrokové studenty. Zacitoval bych například z letáku číslo jedenáct…zatímco v naší zemi dnes volíme na prezidentský stolec nehodné nástupce skutečných zástupců lidu,
zapomínaje na tisíce zostuzovaných soudruhů, kteří, například jako otec našeho předsedy, ztratili zdraví a nervi při likvidaci třídních nepřátel, apropó proč takového člověka rovnou nekandidovat na prezidentský úřad..
(paní ředitelka náhle ožije a zatleská)
proč Kovaříka když jsme mohli mít Kováře? (všichni se smějí,
tleskají a pak začnou zpívat Internacionálu)
Ř: Mirku ty by si utřel i Gobelse (obdivně ho hladí).
G: Nu co naplat (vytahuje fajivku) mozeček Mirek má.
Ale někdy až na moc frekvencí. Ale vraťme se k našemu úkolu, zamezit agresi a násilí….Máte někdo nějaký návrh?
D: Navrhuji poslat Mirka R. do Bagdádu, ať tam organizuje domobranu.
G: Skvělý nápad, jdeš opravdu k věci. Jednohlasně schváleno.
R: (bez pohnutí) A co bude s Muzeem dělnického hnutí?
G: Teď ti dobře nerozumím.
R: (uchopí ředitelku za ruku, přivine ji k sobě a vášnivě políbí)
D: Pořád ti nerozumíme?
Ř: Copak jste nic nepochopili? Láska je láska…Já budu Mirka následovat třeba až na kraj světa.
G: (smířlivě) Muzeum si můžete jako svatební dar naší strany vzít sebou do Bagdádu.
R: Ale právě to sem měl na mysli soudruzi. Uvědomte si. Bomby, rakety země vzduch a muzeum bude fuč…
G: (vítězoslavně) Ale ty Mirku, (opíše kružnici) takový intelektuál, vůbec nechápeš dialektiku!
R: ????
G: (rozšafně pokračuje) Když zachráníš mír, zachráníš svět, Bagdád, soudruha Sadama, soudružku ředitelku i muzeum! Jistě chápeš, že teď, když už brzo zvítězíme ve volbách musíme takové rozumbrady, jako si ty, poslat plnit úkoly světové revoluce.
(Znovu zpívají Internacionálu, všichni jsou dojatí a pomalu se rozchází). Na chodbě se milenci R. a Ř zastaví)
Ř: Co s námi bude?
R: (opatrně se rozhlédne) Mohli jsme dopadnout hůř. Stalin poslal Trockého v roce 1922 rovnou do Mexika.