Vážení přátelé, Je již tradicí, že se ve výroční den založení Balbínovy poetické strany na Vás obracím, takříkajíc s očí do očí, abych společně s Vámi bilancoval co pěkného se v uplynulém roce podařilo a co je nutno rychle zapomenout. Pravda je, že naše země nezkvétá … tak, jak bychom si všichni představovali. Není to […]
Vážení přátelé,
Je již tradicí, že se ve výroční den založení Balbínovy poetické strany na Vás obracím, takříkajíc s očí do očí, abych společně s Vámi bilancoval co pěkného se v uplynulém roce podařilo a co je nutno rychle zapomenout.
Pravda je, že naše země nezkvétá … tak, jak bychom si všichni představovali. Není to vina Vás věrných voličů naší poetické strany, ale těch, kteří zaslepeni pravým mamonem či levou debilitou promrhávají čas nadějí a svého mládí. Což jim oči pro pláč ve stáří jistě připomenou.
Přátelé proč je tomu tak? Proč je vně Balbínovy poetické hospůdky tak blbá nálada? Řeknu Vám to. Protože naše stranické orgány jsou ochablé. Ano, ochablé.
Kde je vůle vztyčit se k mužné předvolební kampani a vytýčit úkoly schválené XVII. tzv. “Lihovým” sjezdem naší strany, na kterém jsem byl opět jednomyslně potvrzen do všech rozhodujících volených funkcí a stal se poprvé i předsedou Balbínovy poetické mládeže?
Kde je ten entuziasmus mladých mládežnic naší strany, které pravidelně navštěvovaly můj kabinet, ze kterého se pomalu stává muzeum nylonu a gumových hraček?
Kde je nadšení mých partajních druhů Ivana Frieda a Petra Borky, kteří již zapomněli na lidské potřeby … svého předsedy?
Jejich vinou se nedaří účinně pomáhat ubohým bezbalbínovcům důstojně přežít letošní zimu! Ano, je to jejich sobecká nadutost, která jim brání pohlédnout za oltář svých stranických zájmů a myslet na ty, kterým nebylo dopřáno světlo našeho poetického Betléma.
Bezbalbínovci jsou pro ně pouze ubohý hmyz, zatímco oni blahosklonně naslouchají otřepaným songům našeho renegáta J. H., bývalého kandidáta na prezidentský úřad, venku mrzne!!!!
Ano mrzne, a bude to ještě horší jestliže se nedáme do pohybu.
Venku bude horko. Opravdové horko. To ještě uvidíte. A v tom žáru je potřeba rozžhavených srdcí. Proto navrhuji nahradit dva darmožrouty – tiskového mlčícího mluvku a papírem šustícího zločinného pokladníka – nějakými pěknými balbínovskými tvářičkami z řad naší drobotiny. Od čtrnácti let ve shodě s poslanci našeho parlamentu chci budovat naší stranu. Přebudovat ji na masovou organizaci, ve které nebude již místo pouze pro renegáty, Borku, Frieda a takovou havěť.
Ale dost znechucení, nebudeme si dnes kazit tento výroční den našeho založení, který, jak je vidno, již oslavuje celý národ. Přesto, že nemohu z důvodu intrik Frieda a Borky popřát vám v přímém přenosu z Pražského Hradu, činím tak Vaším prostřednictvím nyní sám. Ať žije Nový rok plný našich nadějí s obměněnou zdravou tváří naší nesmrtelné poetické strany. Ať žije naše nerozborné přátelství drazí balbínovci. Slovy básníka se s vámi rozloučím:
Když se mne ptali na otázku, proč balbínovcem jsem se stal
Pohladil jsem ji, plavovlásku a do ouška ji zašeptal
Já pro tvé blaho vše dal v sázku, protože mužem jsem se stal
Jen proto abych bránil lásku, mír, bohemku a svatý grál.
Jsem bez předsudků spojen s vámi, poutem jež neztratilo cit
Chci pro vás dýchat, smát a rvát se, jen nenuťte mne se oženit
Mou nevěstou je vaše blaho, ne úspěch v společenských hrách
Nezapomeňte, přijde jaro a vítězství je ve hvězdách
Až dojde k volbě jež se blíží budou ti leccos slibovat
Ze zlata mříž i zemskou tíži, já za vás půjdu bojovat
Pak mocné echo našich hlasů nalomí zradu, lež a zmar
Já vroucně zamávám vám z Hradu a proměním ho v pivovar.