dne 16. května 2002 Vážení občané, našinci, zdravím Vás srdečně z této improvizované tribuny, Vás, kteří jste solí země, a solí v očích jejích škůdců…. I vás zdravím, Vážení žurnalisté. Ano, nebudeme si již nic namlouvati nazývají Vás pitomci a blátem a sami se brodí ve svých lživých kravských lejnech. Pohleďte kolem přátelé a našinci, […]
dne 16. května 2002
Vážení občané, našinci,
zdravím Vás srdečně z této improvizované tribuny, Vás, kteří jste solí země, a solí v očích jejích škůdců….
I vás zdravím, Vážení žurnalisté. Ano, nebudeme si již nic namlouvati nazývají Vás pitomci a blátem a sami se brodí ve svých lživých kravských lejnech. Pohleďte kolem přátelé a našinci, co vidíte? Zadělali nám tady pěkný nepořádek. Oblékli se ve zlacená roucha a zaměnili lásku a pravdu za lež a nenávist. A to, jak se domnívají, na věčné časy.
Ale velice se mýlí … potomci těch co pohrdali českým jazykem i když se nyní oblékají do vlasteneckých rouch a do národních zájmů. Při památce Bohuslava Balbína vlastence a kněze, volám zde u symbolu naší pýchy a našeho pokoření, mnoho let jsme trpěli nepořádky a zkázu, mnoho let jsme poslouchali jejich imbecilní hlasy, ale nyní, nyní již končí toto chmurné období našich dějin. Končí, protože strana ducha Balbínova, s quichotským dřevcem vyrazila, aby nenávist a nespravedlnost přes hlavu a údy mydlila a mydlila.
Nemyslete si, že se nás nebojí, oni velice dobře vědí, že vlky z lesů žene hlad. Hej křečkové a bařtipáni, přijde čas budem účtovat, napsal můj přítel, bezdomovec Francoise Villon když jsme se naposled setkali Léta Páně 1458.
My také umíme přitvrdit i když je nás množství menší než malé i když větší než menší bylo by již trestným činem, dovolím si tvrdit, že jen tak nezahynem ani od práce ani syfilysem.
Neboť řečeno slovy básníka Františka Halase
Mysleme na chorál, malověrní, mysleme na chorál….